"Většina lidí je dost chytrá,aby jim došlo,že jsou hloupí,a štve je to,tak chtějí někomu ublížit."
Marilyn Manson

Takže vážení...

13. srpna 2013 v 0:05 | emmie
Takže...Mí milí vymyšlení přátelé.Jak jistě všichni vědí,moje dosavadní-ač velice krátká-blogová kariéra nebyla nic moc.Napsala jsem pár (98%) článků,které byly nanejvýš hloupé a kazily mojí nepřekonatelnou imidž.Je tu několik povídek,ke kterým jsem napsala prolog,a občas i první kapitolu.Je tu několik článků,ve kterých popisuju svoje přemrštěné pubertální pocity a výjevy z mého,samozřejmě naprosto průměrného a obyčejného života,které nikoho nebaví číst.Sem tam něco na téma týdne a vyjímečně nějaká "zajímavá a strhující" teorie.Moje aktivita se snižuje stejně rapidně jako kvalita článků upadající k typu:"Dneska sem obědvala to a to a zítra chci k večeři to a to."Jak ale napravit to zvěrstvo,které jsem tu napáchala?Nijak.Leda že...Sko(n)čím.Prostě tenhle blog upadne do zapomění (pokud se to už nestalo) a náhodným návštěvníkům bude sloužit jako odstrašující případ.A kdyby se po mě někdo přeci jenom sháněl,nedělejte to.Už nejsem stejná jako dřív.Možná byste byli zklamaní.Dejme tomu,že můj složitý mozek se přesunul do jiného stadia.Stydím se.Stydím se za tenhle článek.Za tenhle blog.Za moje chování,které ani trochu neovlivňovala moje svobodná vůle.Ten měsíc a půl jsem uvažovala.Přemýšlela jsem a spekulovala o tom s plastovými figurkami superhrdinů v bratrancově kufru,když jsme spolu trávili minulý týden.Probírala jsem to se svojí kočkou (ikdyž jsem spíš já její majetek než ona můj),která nikdy neměla přílišné pochopení pro moje pubertální problémy.Šeptala jsem do kmenu jabloně,a všichni-já,superhrdinové i vojáčci,kočka i jabloň-jsme se jednohlasně rozhodli pro změnu.Rozhodující byl zejména minulý týden.Když jsem seděla na svém strašně nevkusném kufru před chalupou,čekala na mámu a neměla co dělat,uvázala jsem si kolem hlavy šátek,sebrala to malé,svíjející se škvrně (bratrance) a hráli jsme si na věštce.Když jsem doprorokovala několik mnohonásobných vražd a přírodních katastrof z dědečkovy ruky,vysekla jsem poklonku a představila se jako věštkyně Melodie.A ta teď jsem.Už žádná Emmie,Emmily ani nic podobného.Už nejsem ta dívka,která psala tenhle blog.Už jím nedýchám.Ta holka už nežije.Neplánuju jí v brzké době zase oživit.Vlastně ji chci pohřbít někde na Sibiři,abych jí už nikdy nepotkala.
Tak asi adieu,sbohem a šáteček.Mějte se hezky,moji imaginárníci.
-Psycho Melodie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucky-kat lucky-kat | Web | 7. září 2013 v 9:58 | Reagovat

Ahoj...Melodie. Možná pisu pozdě, ale chci ti řict, že se mi líbí, jak píšeš - bez nějaké přetvářky nebo obkliček... Jsi upřímná a máš talent. Nezahazuj to... Možná si to ani nemyslíš, ale hodně lidí má rado tebe i tenhle blog... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama