"Většina lidí je dost chytrá,aby jim došlo,že jsou hloupí,a štve je to,tak chtějí někomu ublížit."
Marilyn Manson

Miluju rána a jiné všelizjakosti

3. května 2013 v 19:54 | emmie |  Život v kožichu (aneb jaké to je být kočka)
Takže...Probouzím se,protahuju.Všude ticho.Za okny je ještě tma,když se snažím dohonit míček.Potom vedu válku se závěsem...Už se rozednívá.Mám hlad.Vyskočím na postel a ještě na chvíli se uvelebím v měkoučké peřině...Probouzím se-hlady.Otírám se mojí dívce o obličej a skáču po jejích rukou,abych jí probudila.Jen se občas převalí na bok,nebo zamumlá:"Spi,Mio." a tak si jdu zase hrát.Ani nevím,jak dlouhá doba uplynula od mého probuzení.Najednou slyším zvuky.Je to...nějaká melodie?Než to můžu s jistotou určit,zvuky ustávají.Moje dívka se unaveně protahuje a zívá.Běžím k ní a otírám se o ni."Dobré ráno.Jakpak jsi se vyspala?" ptá se mě rozespalým hlasem."Mňau."odpovím jí na pozdrav.Začnu radostně skákat po peřině a číhat na nabízenou ruku.Chvíli si spolu hrajeme,pak ale moje dívka vstává.No,už je načase dát mi jíst,pomyslím si.Běžím za ní kamkoliv se hne,jen ne do koupelny-je tam vždycky mokro.Aspoň čekám přede dveřmi.Skáču jí po nohou a všelizjak se na sebe snažím upoutat pozornost.Schází po schodech dolů a mě nechává samotnou.Po chvíli váhavě přihopkám za ní a opět se dožaduji svojí snídaně.Už mi běží naproti a já cítím vůni mé oblíbené konzervy.Jupí!S mojí dívkou po boku,vyběhnu schodu jako střela a nezapomenu spokojeně vrnět,když mě drbe na krčku a podává mi mojí misku.Ale pro jedno ráno už té náklonnosti bylo dost-věnuji se svojí misce.Naposledy na ní vykulím zelenkavé oči.Uvidí je zas za pár hodin,až budu ublíženě mňoukat přede dveřmi a předstírat,že se mi stýskalo...Mia:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ElČa ElČa | 4. května 2013 v 19:36 | Reagovat

:O super článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama