"Většina lidí je dost chytrá,aby jim došlo,že jsou hloupí,a štve je to,tak chtějí někomu ublížit."
Marilyn Manson

Březen 2013

Každý jsme jiný (tak ať je to taky trochu znát!)

31. března 2013 v 18:40 | emmie |  Téma týdne (Pozor!Nebezpečí potrhání smíchy)
Takže...všude vidím spousta článků,obrázků,nebo i filmů o tom,jak jsme každý jiný.Každý je jedinečný a nenahraditelný.No,ale nevypadá to tak.Když jdu po ulici,tak (s trochou fantazie) nevidím dav růzdnorodých lidí,desítky jedinečných a odlišných osob.Vidím armádu vojáků.Postavte vedle sebe pět dívek ve věku 10-19 let a najděte rozdíl.Všichni stejní?Jako dívat se do regálu s panenkami Barbie.A za tuhle prekérní situaci vděčíme laskavým dámám a pánům ze společností NewYorker,Kenvelo,HM,Takko,TalyWejl a dalších firem na masovou výrobu oblečení.Tohle mě štve.Třeba někdy na podzim jsem si koupila v Takku modrou bundu.Pěknou,teplou modrou bundu.A víte co?Každý den vidím minimálně jednu holku s touhle modrou bundou.K vzteku.Ale nejde jenom o to.Všichni chtějí zapadnout do davu,být neviditelní.Jako ostatní.Jen si vemte,v kolika fantasy se dočtete,popřípadě doslechnete,jak někdo se zvláštními schopnostmi říká:"Tolik bych chtěl/a být normální..."(Náhodou,já bych něco takového brala,třeba ty superschopnosti,to není k zahození)Dokonce i takhle nám to podsouvají.Buďte normální.Stejní,jako všichni ostatní.Nevyčnívejte-je to špatně.Ale víte co?Není to špatně.Je skvělé,být jiný.Odlišný.Když nesplýváte s okolím.Nejste divá zvěř,nepotřebujete přírodní maskování.Protože jinak si vás nikdo nevšimne.Spousta mých (slepě zamilovaných) kamarádek si stěžuje,že on(jejich vysněný princ pro tento měsíc) ani neví,že existujou.Kolik holek už tohle řeklo?Tolik lidí píše,jak je výstřednost špatná,Třeba:"Znal jsem holku,a ta byla strašně výstřední.Tu všichni nesnášeli." podle mě je skvělé,když se někdo odlišuje,protože je zábava sledovat obličeje ostatních,"obyčejných" lidí,jejich úšklebky a jedovaté poznámky.No jo,není to úplně jako procházka růžovým sadem,být originální.Nikdy neutichnou sprosté urážky,pomlouvat nepřestanou,i kdybyste jim zaplatili. Ale stojí to za to.Mám k tomuhle docela co říct,protože tyhle nadávky jsem poslouchala celý život.Maminka mi vždycky říká,že se nesmím kvůli tomu trápit,protože oni mi prostě jenom závidí,že dokážu být jiná a oni ne.Chvíli barevná jako duha a za chvíli celá v černém,proč ne?Všichni si nechávají narůst přírodně zbarvené,dlouhé vlasy,no tak já se nechám ostříhat.A proč si na hlavu neplácnout tmavě červenou?Mimochodem,to jsem vážně udělala.Jednoduše řečeno,buďte šílení a odlišní a nesplývejte s davem,protože takoví lidi neprorazí a skončí jako zákrok nutné sekretářky nebo budou trávit 23 hodině denně v kanclu (posledńi hodinu volna dostanou místo vánočních prémií).Ádios,přátelé!

Jarní díry v kůži...a mojí docházce

25. března 2013 v 19:42 | emmie |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...samozřejmě myslím blogové docházky,chci se přece dostat na vysokou.Vlastně ani nemám důvod psát o jaru.Nechci moc fantazýrovat.Protože,přiznejme si,jaro není.Podle pánů astrologů máme už pět dní (pitomej posun!!) a podle mě dneska máme kosu jak na Sibiři-jako obvykle.Já se těšila,jak hezky pohansky a nevkusně oslavím rovnodennost,ale zkuste si polonazí takčit na trávníku a prospěvovat keltské písně,když je mínus patnáct stupňů.Je to opravdu těžké.A nemyslete si,že lžu.Tedy,né že bych to zkoušela-už tak mám rýmu jako v blázinci (špatné přirovnání).A proč mám za březen jenom pitomé tři články?Snažím se vyhrát sázku.Když si totiž zlepším známky (je to na dobré cestě!),budu si moct vybrat JAKÉKOLIV oblečení do DVOU TISÍC.No je to vůbec možné?!Takže makám na známkách.Ale...dospělí mě nabádají,abych pojmenovávala věci pravými jmény.Takže ty dvě věci,proč tu momentálně nic moc nepřibývá,je nedostatek chuťových pohárků na mém spisovatelském jazyce.
Když nastává jaro (což momentálně vážně nenastává),většinou se všechno probouzí.Emoce pubescenta zhruba v mém věku jsou nezvladatelné.A mě se dostávají pod kůži tajemství,nepříjemné hádky a hrůzné pravdy,co na podzim usnuly a celou zimu pokojně postpávaly a teď se probouzí a chtějí o sobě vytroubit celému světu.Nebo mi možná chtějí vyklovat oči a rozežrat vnitřnosti,kdoví...
Čágo bélo,šílenci! ;)

Kronika Pelvartie startuje kariéru

12. března 2013 v 20:39 | emmie |  Patlanice ve všech směrech (aneb paleta nemusí být jenom černá)
Takže...po dlouhé odmlce je tu další článek...Pelvartii jsem vymyslela v létě 2012 na táboře.Vymyslela jsem několik tvorů,co tam žijou.Vymyslela jsem legendu o...no,to vám nebudu říkat.Každopádně,zelení mini sloni,co rostou na stromech a kadí šišky jsou celkem originální,ne?Nakonec při týdenním pobytu na chatě,prakticky dvanáct hodin denně zašitá na nejvyšší větvi nejzadnější jabloně a se sedmiletým děckem na krku jsem vymyslela hlavní/ho zástupce/kyni krále/královny.Aj,to je pomatený...No nic.Mám toho už docela dost,pořád něco zapisovat na útržky papírků a následně horečně prohrabávat pokoj.Takže padl ortel-sepíši kroniku.Mám toho na psaní docela dost (ikdyž to sem na blog nedávám*)),takže přibrat si něco dalšího se mi moc nechce.Ale nějaká legenda by byla skvělá pro jednu soutěž**) a to ostatní něbůže věčně vězet na papírkách...

AK a ESP aneb Co si to ta holka zase vymyslela

10. března 2013 v 11:41 | emmie |  Víly a šálek čaje(neboli Nějaké to magično)
Takže...BOŽE.Takže Bože...to zní docela legračně.Právě jsem dočetla třetí díl jedné z mých nejmilovanějších knih*).To jsem ale říkat nechtěla....Zkoušela jsem autohypnózu.Nevím přesně,k čemu mi to bylo,ale bylo to vážně skvělý!Vřele doporučuji.Když jsem si hledala nějaký návod pro začátečníky,narazila jsem na pojem ESP-Extra Sensory Preception neboli Mimosmyslové vnímání.To je tedy fakt zajímavá věc.Je to dost k zamyšlení.ESP se týká normálních smyslů jako třeba čich,zrak atakdále.Tedy až na jeden rozdíl.Tyhle smysly,které zahrnuje ESP jsou asi telekineze,telepatie,jasnovidectví,prekognici a podobné.Možná by se daly zařadit do kategorie "Šestý smysl".Je to vážně zajímavé téma a já cítím,že tohle je to pravé ořechové.Psychika a mygika-oujé!Já sem totiž tak trochu vážně hodně na esoteriku.A taky opravdu hodně na psychiku,podvědomí a sny a paralelní vesmíry a takový blbiny**).Myslete si,že sem úchyl,ale občas přemýšlím o tom,jak by bylo úžasné zešílet.Ten nejjednoduší život,který si můžete vybrat...?Nebo být mrtvá.Být navždycky ponořená ve svých myšlenkách,nebo spíš sedět v nějakém přijímacím salónku a čekat,až vám najdou vhodnou těhotnou ženskou,které by jste se mohli vtělit do lůna?No není to zajímavý?
AK rozhodně NENÍ autorský klub.Bléé.Je to Automatická Kresba.Taky dost zajímavý...:)

Čau,ty anorektičko!

2. března 2013 v 22:33 | emmie |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...Nejsewm si jistá,jestli bych tuhle větu kdy vyslovila,i kdybych měla čest s opravdovou anorexií.No,moje okolí se tomu asi moc nebrání.Chci říct,jen tak pro začátek,že opravdu nedržím žádnou zvrácenou dietu,netrpím bulímií ani anorexií.Jsem prostě hubená.No,dobře-jím jenom kuřecí maso,ale když mi to nikdo neřekne,sním v pohodě i vepřové nebo hovězí (světe div se,ale zbožňuju roštěnou).Máma je hubená,táta jakbysmet a moji sourozenci taky.Babička je hubená,děda taky.Prostě to máme v rodině.Ale vysvětlí to někdo tomu zvrácenýmu světu okolo?Ne.Znám jednu holku.Bývaly jsme dobré kamarádky,ale ona se prostě nepřenesla přes to,že sem hubená,protože ona měla malinko nadváhu.Posmívá se mi ale pořád,po každé když jí potkám.Vždycky se zeptá:"Tak co Emmo,si pořád anorektička?Koukám,že jo..."a tak dál.V každém druhém časopise je nějaký návod,jak zhubnout.Zdravé diety,pravidelně cvičit.Je to ponižující listovat takovým časopisem,ikdyž se nikdo nedívá.Celý život mi říkali:"Měla bys víc jíst,drahoušku.Nebo tě odvezou do nemocnice..."vyhrožovali mi,že zkolabuju.Dokonce i vlastní máma jednou řekla,že prý nějaká modelka zkolabovala uprostřed mola.A na místě umřela.Není hezké,když do vás odmalička tohle soukají.Dokonce i holka,která je snad ještě hubenější než já,mě pořád uráží.Říká,jak jsem hubená.Strašně hubená.A já jí nikdy neřeknu,ať se podívá na sebe,protože vím,jak to bolí.Jenom potichu doufám,že jednou dospěju,normálně přiberu a už se mi nikdo nebude smát,nikdo mi nebude nadávat.Jenže toho se asi dočkám teprv,až všichni zestárneme a zmoudříme a až si uvědomíme,jak jsme vlastně hloupí.Máma a babička se s tím potýkaly skoro až do teď.Babička už není tak hubená,jako bývala a mamka..no,po čtyřech dětech asi už nikdo nemá postavu modelky.Ale stejně je krásná.Chtěla bych,aby si všichni uvědomili,že to nedělám schválně.Kdybych si mohla vybrat,byla bych klidně obézní,jenom aby si už o mě nešeptali jako o anorektičce.