"Většina lidí je dost chytrá,aby jim došlo,že jsou hloupí,a štve je to,tak chtějí někomu ublížit."
Marilyn Manson

Kapitola 2-Kočičí strážci,část první

9. ledna 2013 v 15:45 | emmily |  Povídky aneb primitivní dílo budoucích nespisovatelů
Takže...
Seděli v obývacím pokoji rozlehlého sídla Hammington Alley,usrkávali čaj a ulamovali drobky ze sušenek,co jim Lyra přinesla.Lyra je jejich služebná,podobně jako paní Habeiriová.To je ale spíš dědečkova přítelkyně,než nějaká služka.Je moc hodná.Často si s nimi hrávala,když byli menší.Teď už si snimi nehraje.Vlastně není nic jako dřív,pomyslel si Calledon."Myslíš,"začala nejistě Jane,"myslíš,že se uzdraví?"Chlapec se na ni zadíval svýma hlubokýma,hnědýma očima a doslova ji provrtával pohledem.Neodpověděl.Místo jeho však dívčinu otázku zodpověděl někdo jiný:"Ale zajisté,"ozval se trochu líný,avšak velmi upřímný a hravý,mužský hlas,"jestliže si necháte pomoct.".Oba sourozenci sebou trhli a začali zmateně hledat původ tohoto hlasu."Tady,vy tupci."promluvil opět,tentokrák mírně ironicky onen hlas,"Na okně."Pohledy Jane i Calla (prosím,zkráceninu "Call" neberte jako kopii Cally od Andrey Cremerové) byly bleskově přesměrovány k jedinému oknu,které spolu s dvěma mohutnými,kovovými svícny osvětlovalo ponurou místnost plnou růzdných starožitností.Calledon vykulil oči,jako kdyby něco právě spadlo z Marsu.Ovšem,taky to tak vypadalo.Na parapetu se totiž mezi drahocenými vázami a rámečky s fotografiemi proplétala kočka.Měla šedý kožich s drobnou kresbou,hnědýma ušima a nepříjemně modrýma očkama."Co tak civíte?Neviděli ste ještě mluvící kočku?" ozvalo se otrle stvoření na jejich okně.Kočka se krátce zamyslela a pak dopověděla:"No,pravděpodobně asi neviděli.".Jane pomalu natáhla ruku směrem ke stvoření."Paní,"odkašlala si,"ehm,mluvící kočko,mohu se vás na něco zeptat?"kočka se na ní zadívala paranoidním pohledem a pak spustila:"Pro tvoji informaci,"odfrklo si stvoření,"děvenko,já nejsem žádná kočka.Já jsem KOCOUR,aby jste věděli!Mé jméno je Ailor de Connseleur,vznešený hrdina a strážce Tajemství.Můj otec byl Bestial de Connseleur,také strážce,stejně jako jeho děd,praděd,děd jeho praděda...A jsem tu abych vám svými ušlechtilými způsoby sdělil jedno velké tajemství,týkající se vašeho děda."Calledon ani nestačil všechno zaregistrovat.S nažil se uvažovat racionálně i přes fakt,že v jeho domě je mluvící kočka z nějakého vznešeného rodu."Takže,"začal opatrně.Snažil se,aby z jeho hlasu nesršelo tolik nedůvěry,kolik cítil."Ty tvrdíš,že nám pomůžeš uzdravit dědečka?"Zadíval se s nadějí tvorovi do nepříjemně pronikavých očí a nadějí.že jeho smýšlení potvrdí.Ailor kývl hlavičkou,načrž se Jane na tváři rozlilo štěstí.I Call se trochu pousmál."Takže,"začal kocour s výkladem,"musíte udělat tohle..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 m-ruselova m-ruselova | Web | 11. ledna 2013 v 16:28 | Reagovat

Wow, moc hezké, jinak, nechceš se spřátelit? Moc se mi líbí tvůj blog! :-) adresa mého blogu: www.m-ruselova.blog.cz jestli máš zájem přidat si mě do SB, dej mi vědět na můj blog (třeba napiš do komentářů, nebo tak) :-). Já bych tě teda rozhodně brala!! :-D, díky za odpověď, m-ruselova

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama