"Většina lidí je dost chytrá,aby jim došlo,že jsou hloupí,a štve je to,tak chtějí někomu ublížit."
Marilyn Manson

Leden 2013

Tak to máme za sebou,na dalšího půl roku klid

31. ledna 2013 v 23:33 | emmie |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...Ufff!Je to za námi.Však víte,známe to všichni.Je to černobílé,je na tom vaše jméno,datum a místo narození,rodné číslo a pár nepodstatných údajů,vypadajíc asi jako chvalitebný,dobrý či nedostatečný.Čistě náhodou se tam vyskytuje podpis ředitele a rodiče z toho šílí.Velká záhada.Vy ale máte štěstí,že jsem nejenom:
supertajná trojitá agentka
spasmo-virtuózní klavíristka
prvotřídní ponocovačka (nebo ponocovatelka,jak chcete)
vládkyně vesmíru v utajení
břečťanově drakózní mučitelka plyšáků
neporazitelná poražená bojovnice proti starším bratrům
speciálně vycvičená stavitelka domácích bunkrů pod stolem v obýváku
schopná dohnat spoustu lidí na pokraj šílenství
postelovka speciální (více v budoucím článku "Skvělý mazlíček do poslete?Postelovka obecná!Vyrábí se i ve verzi speciál)
neuvěřitelně husto-kruto-scifi-coolovsky-spešl-boží opravářka rozjetých zipů
prvotřídní vymýšlečka (nebo vymýšleččice) neexistujících a praštěných slov či slovních spojení
ale mimo jiné i úžasná dekodérka učitelčina písma a PROSLULÁ LUŠTITELKA ZÁHAD.Takže žádné strachy.Tu záhadu jsem pro vás rozluštila-je to........polštář.No dobře,vysvědčení.Každopádně,chtěla jsem se zeptat,u koho to dopadlo bez přednášky o vytírání podlahy na úřadě.A mamka prej měla horší vysvědčení než já,a vytírá snad na úřadě?Ne.Rodí děti.Myslím,že to je dost nepraktický povolání,protože časem se vám to omrzí.S toou dnešní mládeží jsou jenom starosti a když po nich něco chcete,musíte říct,že když jste zvládli Darth Vadera a Prófu od sedmi trpaslíků,nebo,bože chraň,Sheldona Coopera,tak zvládnete i je.A někdy nezabere ani to.A jak má chudák nebohá matka vědět,kdo je to Sheldon Cooper?No není to k zamyšlení?Inspirovalo mě to.Až budu mít adekvátní věk na to být někde zaměstnaná,rozhodně nechci pracovat u firmy na rození dětí.Spíš si zlepším průměr ve škole.Hm?

Trojky a jedenáctky,M.GHUMA

29. ledna 2013 v 21:31 | emmie |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...Dneska jsou to přesně 3 měsíce a jedenáct dnů,co mám tenhle blog.Což mimochodem znamená,že se můžu zkusit přihlásit do AK!!!Taky je tu nová rubrika-M.Ghuma.Znamená to:Mezinárodní Galerie Hrůzného Umění,Malování a Abstrakce.Tam by ste se mohli dohledat mých "výtvorů",dá-li se to tal říct...Bajbáj!

Moje výtvory číslo jedna,květiny a ohně:)

29. ledna 2013 v 21:00 | emmie
Takže...tohle jsou teda ty moje dva výtvory,co jsem "nakreslila"...Líbí?

No jo,já vím.Hrůza.Ale co už...:)

Jak se váš život může změnit během jednoho jediného dne

21. ledna 2013 v 18:30 | emmie |  Téma týdne (Pozor!Nebezpečí potrhání smíchy)
Takže...Nejdřív mi přišlo divné psát zrovna o tomhle,ale pak jsem si řekla,proč ne.Dalo by se říct,že můj život se dělí na dvě části-před a po letech 2007-2009.Totiž...PŘED je ta fáze,kdy jsem byla malé,nevinné dítě co miluje svýho dědečka,ale vůbec si neváží toho štěstí,že má úplnou rodinu.PO je ta fáze,kdy se pomalu začínám měnit v dospívající dítě s pusou plnou drzých poznámek,které se nesmírně stýská po jejím dědečkovi a které si uvědomuje,že si svýho života mělo víc vážit.Stalo se asi tohle:Jednoho krásného letního dne,bylo mi něco mezi 106-108 lety,jme se já,mamka a táta vypravili do Pražské nemocnice za dědečkem.Kdyý jsme se vrátili,můj život se převrátil naruby.Naši si nás zavolali hezky všechny do obýváku a řekli nám to.Zotiž,že se rozvádějí.Táta se do čtrnácti dnů odstěhoval.Maminka si našla přítele.A já potom čtvrt roku (snad nepřeháním) každý večer brečela.Mamčín přítel se k nám nastěhoval a několik měsíců na to(v zimě) se stalo další neštěstí.Bylo pondělí ráno,když děda naposledy vydechl.Na pohřbu jsem sice uronila sotva slzu,ale doma jsem pustila stavidla.Každopádně,kdyby se tohle nestalo,hlavně kdyby se mamka s tátou nerozvedli,měla bych úplně jiný život.Tak zaprvé,neměli by sme miminko.A to by byla velká škoda.Potom,nebydlela bych v domě,neměla bych mojí úžasnou postel a spoustu dalších věcí.A to mluvím jenom o předmětech (+o jedné osobě:3)...
Tímhle v podstatě chci říct,že ať nám život naservíruje jakoukoliv změnu,je třeba to brát z té lepší stránky.Jak se říká,všechno zlé je pro něco dobré...;)

Super nudné info á la "Co je nového"

21. ledna 2013 v 18:11 | emmie |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...
1)Změnila jsem si přezdívku.Místo ohrané a neoriginální "Emmily" se teť budu npodepisovat jako ikeácká "Emmie".Opravdu první název výrobku z ikey,který se mi líbí.Květovaný polštář "EMMIE BLOM" tam na mě asi opravdu čekal:)
2)Taky mám zásadní změnu v pokoji,ale to asi nikoho nezajímá.No...

Královská modř 1.-Bílý svlačec II

17. ledna 2013 v 21:07 | emmily |  Povídky aneb primitivní dílo budoucích nespisovatelů
Takže...
Gracie běžela jako o závod.Nepříjemně našedlá mlha jí zakrývala oči a jen zvácně jí poskytla pohled na to,co je před ní.Věděla,že nemá moc času.Connor se za chvíli probudí a vše bude ztraceno.On to ještě neví,ale tohle je naposledy,kdy se má potkat s Ivy.A to se nesmí stát.Hnědovlasá dívka mu má ještě mnohé prozradit,včetně jednoho důležitého detailu o jeho matce.Navíc ještě nenašel Sáru.A pro Gracii bylo nesmírně nutné,aby ji našel.Víc,než pro kohokoli jiného.Konečně vyběhla v mlhy.V písku na staré cestě ještě rozeznávala Connorovy stopy.Už je blízko.
Kolikrát si dívenka přála,aby nebyla jediná.Jediná,kdo zná tajemství mocného Proroctví,které mělo změnit její život.Shodou okolností se někde na druhém konci světa právě plnilo její přání.To ale Gracie netušila.
"A nerostou náhodou jenom na růžích?"změřil si Connor jeho společnici pohledem nanejvýš důležitým,jako by snad snad věděl něco o krokomotýlech.Což,čistě náhodou,nevěděl.Ivy se zatvářila ne nepodobně jako Connor a kývla směrem k rudému kvítku,který právě vykvetl u jednoho z břečťanových listů.Zdálo se,že chlapcova paměť nesahá tak daleko jako do minulého pondělí,kdy se úspěšně pokusili dvě květiny zkřížit,pokud se to tak dalo nazvat."Aha"zamumlal,aniž by spustil oči z krvavého kvítku,jehož barva se zdaleka nemohla rovnat s odstínem Connorových tváří.Ivy se právě chystala něco říct,když se tichý šelest dole na louce přeměnil na klapání bot po provazovém žebříku.Děti na sebe významně pohlédly a Connor kývl směrem ke vchodu do skrýše.Oba se opatrně začili plížit tím směrem,když se přímo před jejich zraky vynořil chumáč černých vlasů a následně i pobledlá tvář,do které byly zasazeny úzké rty a mlhavé,šedé oči.Posléze se na světlo boží vyškrábal i zbytek Graciina těla.Oba kamarádi na ni hleděly,snad jako by spadla z Marsu,což technicky ani nebylo možné,protože v Graciině světě žádný Mars neexistoval,stejně jako neexistovala představa,že tam bude chlapec trávit spoustu času,alespoň ne v Connorově hlavě.Což bylo-stejně jako většina věcí v tomto příběhu-zcela absurdní.
A ač Ivy už cosi málo tušila,Connor se nikdy nedozvěděl,co měla Graciina návštěva znamenat.Lze až těžko uvěřit tomu,že její pronikavé,šedé oči ho budou strašit celý následující rok.

Nikdy neříkej,že nemáš rád tmu

17. ledna 2013 v 15:19 | emmily |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...Dneska mám trochu depresivní náladu.Určitš taky znáte ten pocit osamocenosti,že nikoho nezajímáte,všem je šumák co s vámi bude.Já mám na to takovou fintu.Nedávo mi můj vzor prostřednictvým knihy něco pověděl.A to jest,že:"Někdy mám pocit,že jsem na světě sama.Že mě nikdo nemá rád a že navěky zůstanuosamocená.Že mě pohltí stíny,že už nikdy neuvidím žádnou lidskou bytost,že už mojítvář nikdy neosvítí paprsky denního světla.Paráda."Ano,uhádli jste.Můj vzor je skvělá a úžasná Emily Srange.Byla by na mě určitě pyšná,kdyby mě teď slyšela jí nazývat vládkyní celého světa.tedy alespoň toho mého.No vidíte,hned je mi líp.A nakonec mého krátkého článku tu má pár temných citátů,ne nepodobných tomu úvodnímu....:
"Bez jisté zvláštnosti proporcí není vyjímečné krásy."
Sir Francis Bacon
"Když zavřu oči,vidím malinkýho Elvise.Mám ho vytetovanýho na vnitřní straně víček."
Elvíra,Paní Temnot
"Když si pořádně přihneš z lahvičky označené JED,dříve či později ti to nebude dělat dobře."
Lewis Caroll
"Myslím,že se hodně můžeme naučitdžížal.Žerou zem...kdybychom se taky naučili jíst zem,mohla bych koláčky z bláta prodávat daleko dráž."
samotná Emily Strange

Královská modř 1.-Bílý svlačec I.

16. ledna 2013 v 21:21 | emmily |  Povídky aneb primitivní dílo budoucích nespisovatelů
Connor se procházel po staré,prašné cestě.Po levé ruce se sním procházela omlácená kamenná zídka,zatímco napravo se rozprostírala nádherná louka plná barevného kvítí.Kolem hlavy mu poletovali motýli všech barev a s jeho blonďatou hřívou si pohrával svěží jarní vánek.Zhluboka se nadechl,nasál do plic čerstvou vůni venkova a rozběhl se přímo do vysoké trávy.Panoráma vznešených hor v dálce jen občas peotnul nějaký strom.Connor přesně věděl,k jakému běží.V majestátní koruně mohutné lípy se dal s trochou úsilí rozeznat dřevěný dome porostlý svlačcem.Chlapec obratně vyšplhal po žebříku a vyškrábal se do stromové skrýše."No konečně!"ozval se jemný dívčí hlásek a z rohu místnosti se na něj vyčítavě podívaly velké,jasně modré oči,které vypadaly,jako by je jejich nositelka měla neustále vykulené.Connor se trochu začervenal a stydlivě podrbal na hlavě."Promiň..."zamumlal chlapec,"nemohl jsem usnout.Zlobíš se?".Dívka zatřepala hlavou,přičemž se jí divoké kudrliny zlato-rezavé barvy rozevlály všude okolo hlavy.Connor vždycky obdivoval neobvyklou barvu jejích vlasů.A vlastně celou její pozoruhodnou osobnost."Ty za to nemůžeš."usmála se letmo dívka a otočila se zpět k něčemu,co vypadalo (aspoň v dívčiných očích( velice zajímavě.Její kamarád chvíli jet tak stál,než k ní přiskočil a jal se také věnovat experimentu."Podívej,"ukázala Ivy (protože to bylo dívčino jméno) na maličké,zářivě červené tečky na listech jejich milého břečťanu v pozoruhodně vyhlížejícím květináči,u kterého byste nepopřeli jistou podobnost dětskou prvstomalbou na zdi vaší čerstvě natřené,bílé zdi."Co to je?"podivil se Connor,"Není to nějaká plíseň,nebo tak něco...že ne?"Strachoval se chlapec o jejich milou rostlinku.ivy se rozesmála,ale jenom trochu a tiše,aby chlapce moc neurazila."To není plíseň!"začala vysvětlovat."To jsou vajíčka.A ne jen tak ledajaká."Spiklenecky mrkla na Connora a pokračovala dál."To jsou vajíčka krokomotýlů."

Královská modř-epilog

13. ledna 2013 v 10:33 | emmily |  Povídky aneb primitivní dílo budoucích nespisovatelů
Takže...a už je to tu.Cuká mi fantazie,a někam to snad napsat musím,od toho mám blog...:
Sara přimhouřila oči před jasným denním světlem.Trochu se zdráhala jít dál,ale zezadu už jí někdo strkal kupředu."Notak,přece se nebudeš bát." ozval se za ní chlapecký hlas."No,když já nevím,"opáčila s obavami dívka,"co když to bude pálit?" otočila se na svého společníka."Nebude." ujistil ji klidným hlasem Connor,"Slunce ti neublíží."-"Ale-"než ovšem stihla vznést další námitku,Connor jí okamžitě ujistil:"Neboj se.Žila jsi tak bezmála jedenáct let,slunce je pro tebe bezpečné.Já vím,že to bylo dlouho,ale nemůžeš tam zůstat navěky.Je čas se vrátit."povzbudivě se usmál.Stáli ve stínu mohutného dubu.Sára natáhla jednu ruku na sluneční světlo.Nic.Na její tváři se rozlilo štěstí.Otočila se zpátky na Connora.Pořád se usmíval,tentokrát trochu posmutněle."Co je?"zeptala se starostlivě blonďatá dívka."Já jenom,že nemůžeme jít s tebou.Slunce je tak nádherné..."zahleděl se do slunečních paprsků.Byl už na úplném okraji stínu.Sára stála na světle.Naklonila se zpět do stínu dubu a objala ho.V tom se ozval bolestný výkřik.Chlapec se skácel k zemi.Oblečení měl propálené a kůže pod ním mu začala ošklivě hnisat."Sakra!" zaklel Connor.Sára se k němu sehnula s děsem v obličeji a začala na něj chrlit jedno "promiň" přes druhé."To je...v poho..dě.Ty za to ne....nemůžeš." dalo mu očividně dost práce to říct."Asi....se už...neobejmeme." usmál se na ni,i přes to,že měl tvář pokroucenou v bolestné grimase.Ona se neusmívala."Nechci tě tu takhle nechat."-"Kmen je jenom.......tak dva metry,...........to zvládnu.Na.......dru-druhé straně...........se o mně.........postarají."znovu se usmál,"ty už....musíš jít.".Sára se na něj naposled starostlivě podívala a pak zmizela v záři slunečních paprsků.

Knižní konečno

12. ledna 2013 v 9:09 | emmily |  Patlanice ve všech směrech (aneb paleta nemusí být jenom černá)
Takže...rozhodla jsem se sepsat článek o knihách mého krátkého,leč velmi sakradrátského života.No,a mně už nezbývá než říct...:BUDIŽ TMA.
1) Invisible friends
V oridinále Imaginární (ne?)přátelé od geniálního Barryho Hutchinsona vypráví příběh asi 13ti letého Kyla (psané v ich formě).Žije se svojí maminkou a babičkou v malé vesničce někde bůhví kde.Jeho otce nikdy neviděl nikdo jiný než jeho matka.Jednoho dne Kyle usliší zběsilé škrábání z půdy.Stačí pak prosté zaťukání na okno a Kyle ví,kdo to je.Jeho imaginární kamarád,který byl v dětství jeho nejlepším kamarádem.Pan Mumla.Naposledy ho Kyle viděl v devíti letech,kdy se ho údajně pokusil utopit.Teď je zpátky,aby se mu pomstil.O kousek dál,kdy je Kyle jen maličký krůček od smrti,ho zachrání o rok starší Ameena,kterou nikdy neviděl.Dívka mu pomáhá přežít hon Pana Mumly,přičemž Kyle objevuje podivné schopnosti.Dokáže nakonec zabít Pana Mumlu?A co když se vrátí ještě jiný kamarád z dětství jeho spolužáka,který prahne po smrti nejen Kyla,ale i věčného rváče Billyho?A co když to skončí hůř než jen špatně?
Asi šestidílná hororová série pro děti.Knížku jsem si zamilovala po všech stránkách.Zatím mám za sebou tři díly přeložené do češtiny a netrpělivě očekávám další.Vřele doporučuju.Díky Ameeninu dokonalému sarkasmu je knížka zároveň vtipná a je zajímavé pozorovat,jak se mezi těmi dvěma tvoří silné citové pouto.Popravdě,Kyle by byl bez Ameeny už dávno mrtvý.
2)Spřízněnci čarodějů
Tak v téhle knížce fantazie Adama Jaye Epsteina a Andrewa Jacobse opravdu neměla hranice...Aldwyn je pouliční kocour.Do Věžového Mostce ho přinesla voda a vyrůstá tu jako sirotek.Když na něj ale pošle zdejší řezník nájemného lovce Grimstla,kocour se schová v podivném o$bchodě se zvířaty.Záhy zjistí,že to je obchod s kouzelnými zvířaty,která si sedm chodí vybírat mladí čarodějové za svoje spřízněnce.A nebylo by to dobrodrůžo,kdyby si Aldwyna nevybral 11ti letý Jack (jeden ze tří učedníků mocného čaroděje Kalstafa) v domění,že je to kočka z Panenských lad,ovládající telekinezi.V Jackově domově se Aldwyn seznamuje se sojkou Sylvií,spřízněnkyní 14ti letého Daltona a Gilbertem,žabím spřízněncem Jackovy sestry,13ti leté Mariany.Je to ale ještě složitější.Na scéně se objevuje zlá zaječice Paksahara,spřízněnkyně samotné královny Loranely.A chce Jacka,Mariannu a Daltona zabít.Protože právě oni,jakožto tři vyvolení mají zhatit její plány.A tak se tři spřízněnci vydávají napříč celou Vastií a všemy nástrahami až do Propadlého paláce v Mukrete.Dostanou se tam v čas?Poradí si i s devítihlavou hydrou?Přijde se na Aldwynovo tajemství?Jsou Jack a spol. opravdu vyvolení,nebo je to někdo jiný?A co když Aldwyn není jen poulioční kocour?
Třídílná série vypráví o dobrodružstvích tří spřízněnců.Mimochodem,cesta do Mukrete se odehrává v prvním díle.V druhém jde o hledání ztracené Koruny a ve třetím...bůh ví,to jsem ještě nečetla.;)
3)Rafaelova školaMarině je dvanáct,když dělá zkoušky na Rafaelovo gymnázium,přírodovědnou školu jejíž pozemky se rozkládajíněkde uprostřed lesů berounských.Přála si to totiž její,už jedenáct let zmizelá,maminka.Brzy se ale ukáže,že to není škola jen tak ledajaká a že Marininy bolesti na zádech se neobjevují jen tak náhodou.A Marina zjišťuje,že je víla.Po mamince.No a že Rafaelova škola,to je škola pro elementály.(jen tak pro přesnost,elementálové jsou víly,nágy,fauni,nymfy,dryády,sirény a kentauři.V posledním ročníku jsou mágové).A kolem její maminky se vyvaluje jedno děsivé tajemství za druhým.A co je zač tajemná potvora,co se snaží Marinu zabít?
Tahle úžasná knížka od Renaty Štulcové je vlastně oktalogie,takže mám mít osm dílů.Knižně vyšly už dva,na následujícím blogu můžete číst i třetí díl: www.rafaelovaskola.blog.cz
4)Emily Strange
...možná proto,že mám s touhle dívkou cosi společného.Asi to bude v prezidentských volbách.'Je jí třináct,a je schopna vidět vám až do žaludku,když bude chtít.Jejím čtyřem kočkám je doporučeno se vyhýbat,stejně jako Emily.To ale půjde snadno,ve dne je totiž nepotkáte.Když už je ve dne vzhůru,maluje někde v kanále úžasnou nástěnnou fresku,věnuje se své podivné zahrádce či pracuje na Divnohledu ve svém světlotěsném pokoji.Taky si možná hraje se strojem času či si povídá se svojí golemkou.No popravdě,"divná" je pro Emily opravdu slabé slovo.Černá,divná a zkrz nazkrz zkažená-to je Emily.Nudit se s ní ale rozhodsně nebudete!
On je zto vlastně komiks,zpracovaný v knížku.No a nevím,co z toho je lepší.