"Většina lidí je dost chytrá,aby jim došlo,že jsou hloupí,a štve je to,tak chtějí někomu ublížit."
Marilyn Manson

Listopad 2012

Jindřichohradecký textík aneb Soutěž s kamarádkou

26. listopadu 2012 v 20:39 | emmily |  Povídky aneb primitivní dílo budoucích nespisovatelů
Takže...Rozhodla jsem se poodhalit trošku lokalitu,ve které přebývám,ikdyž jen málo asi ví,kde se rozkládá krajina jindřichohradecka.Taky jsem se rozhodla přihlásit do textíku.Ano,modří vědí že textík je literární soutěž téhle naší krajinky...Chtěla jsem to udělat už před měsícem,jenže jsem to nějak vzdala(jako spoustu jiných věcí).Když mi ale včera kamarádka oznámila,že se do soutěže TAKY zapojí,strašně mě to dopálilo.A tak jsem se rozhodla,že to s tou svou povídkou nevzdám (a ne a ne a ne!).Další oddiskutovatelný problém je,že nevím o čem psát.Téma je Máme rádi zvířata.Jenže to je taky tak na *sprosté slovo*,že to vážně napsat NEJDE.Tady je něco,co jsem se pokusila vytvořit...:
Ahoj.Jsem Goldina.Fakt,já se tak jmenuju.Ale říkejte mi Gold.
Nikdy jsem nebyla za hranicemi našeho městečka.Bydlím v Saltedtownu,to je,jen pro vaši představu,někde u Mallaigu (a to je ve Skotsku).Mám mladšího bratra a sestru.Alica je starší než já.Je jí 15 a zajímají jí jenom šminky a kluci.To mě vůbec nic takového nezajímá.Já mám radši les a našeho psa...Zato s bráškou je to jiné.Garry John je o rok mladší než já,ale stejně si užijeme spoustu zábavy.Běháme po lese,stavíme domečky skřítkům a u krmelce hladíme srnky.Mamka říká,že je to nebezpečné a že nás můžou zranit,ale podle mě je to nesmysl.Mají nás rády.Ony i ostatní zvířata-králíčci a jezevci,ale i divocí kanci.Lišky i ježci-to všechno jsou naši kamarádi.Chodíme s Garry Johnem do stejné školy,Alica chodí na střední.Ve škole mě nemá nikdo rád.Teda možná kromě paní učitelky.Ostatní děti se mi smějou,že mám rovnátka.Žádné holky se mnou nekamarádí,ani kluci.Ale mě to nevadí-mí příteléé jsou obyvatelé lesa.
Táák,to by byl takový úvod.No,nic moc.Já vím.Ale nic lepšího mě nenapadá...Co vy na to?Za mě teda hrůza a děs.
:)

Když se zhroutí svět aneb Jak se správně nadechnout,když se potápí svět

25. listopadu 2012 v 22:37 | emmily
Takže...Každý to známe.Když zoufale vběhneme do našeho pokoje a v slzách se zřítíme na postel,k hrudi si tiskneme oblíbený polštář a necháváme slzy velké jako hrachy(jak se říká v pohádkách) promáčet povlečení s fialovými spirálkami,které jste dostali k loňským Vánocům.Když ve snaze se trochu zklidnit vyjdete na chodbu a zezdola slyšíte pochybné hlasy rodičů jak vás stotožňují s uzlíčkem nervů,chumlem všech emocí naráz co se náhodou dostaly do těla jejich dítěte.Když popisují vaše nemožné výstupy a nesmylsné výkyvy,a vy to všechno slyšíte.Když vás nejlepší přítel nazve něčím ošklivým.Rařve,že už vás nikdy nechce vidět.Když vidíte osobu,kterou máte rádi,jak je šťastná bez vás.To pak míváte takový ten pocit zbytečnosti,jakože vás nikdo nepotřebuje,nemá vás rád.Že nikoho nezajímáte.Nikdo o vás nestojí...Není to pravda.Všechny ty řeči.Když vás rodiče obejmou a zašeptájí vám do vlasů Máme tě rádi.Když se na vás usměje ten,na kom vám záleží.Pak všechny tyhle pocity odpadnou.Všechno je hned růžové,milé a šťastné.A misto abyste na tu mouchu vzali plácačku,nechátejí v klidu odletět nebo dál okupovat váš zákusek,protože ona má přece taky právo žít.Máte dojem,že jste šťastní.A opravdu jste.Mnohdy se vyplatí v takových chvílích ohlédnout na všechno to trápení,které jsem popisovala na začátku.Popřemýšlet,jestli to náhodou není zbytečné,všechny ty scény,ten stres a smutek(nedejbóže když je řeč o sebepožkozování!).A ono to tak opravdu je.Vždycky se najde někdo kdo vás má rád,ikdyž to zrovna nedává moc najevo.Vždycky o vás někdo stojí,stojí při vás.Potřebuje vaší podporu zrovna tak jako vy tu jeho.Ale jak to udělat,aby se tyhle scény neopakovaly?Stačilo by se koncentrovat,zklidnit.Opakovat si,že je to zbytečné,že se nepořebujete takhle stresovat.Nejde to lehko,ale nějak uurčitě.Vždyť se to už spoustě lidí povedlo.
Ale....když ten pocit zase přijde,tiše a po špičkách se vkrade do nejtemnějších zákoutí vašeho vnímání,a vyčkává na správnou chvíli.A pak,až se začne dost bolestivým způsobem drásat na povrch,spláchněte ho.Normálně se osprchujte,smyjte to ze sebe.Můžete si třeba zpívat,nebo já nevím...Jak chcete.Každopádně,taková sprcha nejenže vyčistí váš obličej od zaschlých slz,ale taky vaši duši od zakrvácených ran.A funguje to.Já jsem to zkoušela před chvílí...
:)

Červený gramofon

21. listopadu 2012 v 19:53 | emmily |  Povídky aneb primitivní dílo budoucích nespisovatelů
Takže...Už dlouho se pomalu odhodlávám napsat knihu.A tak jsem se rozhodla,že jí prostě napíšu.Plánuju takovou trochu fantasy o holce (13),jejíž rodiče se rozhodnou přestěhovat z velkoměsta do 215 km vzáleného **********,do starého a zchátralého domu se starou jabloní a starodávným nábytkem.Když děvče začne chodit do školy,zjistí ale,že tohle městečko není jen tak obyčejné...Každopádně,jméno hlavní hrdinky neprozradím a v příběhu ho budu nahrazovat takhle ******.Časem možná...Příběhy budu přidávat pod názvem Červený gramofon.Proč,to vyplyne z příběhu...A na závěr,jak byste chtěli,aby se hrdinka jmenovala?Hlasujte v anketě:)
:)

5 žen,co si zaslouží být zveřejněny

20. listopadu 2012 v 20:01 | emmily |  Patlanice ve všech směrech (aneb paleta nemusí být jenom černá)
Takže...při povinném cvičení na klavír jsem náhodou natrefila na jednu melodii,kterou jsem si jako malá pořád zpívala.Po pátrání ve vzpomínkách se mi vybavila pohádka o Barbie,která byla svého času moje nejoblíbenější.A ve spojitosti s tímhle se mi vybavila paní číslo 3.Čistě náhodou jsem v tu samou hodinu narazila na časopis (asi rok starý) ve kterém byl za A)Rozhovor s paní číslo 1
B)Informace o novém filmu paní číslo 4.Při brouzdání světem internetu jsem narazila na bulvární drb o paní číslo 2.A ve spojitosti s těmi čtyřmi mě napadla i ta pátá.A teť,o kom to vlastně mluvím.Mluvím o.......Ženách,které obdivuji (Ty co jsou stále mezi námi.V seznamu tedy pochopitelně nebude Amy Winehouse nebo Marilyn Monroe.)Dámy,jejichž jména se v následující chvíli chystám uvést,jistě znáte.Třeba z Pirátů z karibiku...No,nebudu už zdržovat :).
1)Joanne Kathleen Rowling
Myslím,že tuhle jste čekali všichni.Protože si zaslouží opravdu velký respekt a poděkování za to,že nám dala úžasný svět Harryho Pottera.Potlesk pro ni!Joanne Kathleen Rowling

2) Angelina Jolie
Nevím jak vy,ale já jí miluju.Je prostě úžasná.Je to skvělá herečka a dobrá matka i partnerka.Potlesk pro ni!
Angelina Jolie

3)Elise Allen
Tuhle možná tolik z vás nezná.Ale to je chyba!Elise je totiž autorka a scénáristka všech pohádek o Barbie,snu malých holčiček.Já zrovna jsem bývala taková Barbínátorka*) a Elise jsem neznala.Ale zato jsem znala všechny pohádky od ní.Takže potlesk i pro ni!
Elise Allen

4)Keira Knightley
Tahle skvělá herečka byla ve spoustě filmů,většina jí ale znáte ze snímku Piráti z Karibiku.Můj nejoblíbenější film s ní je ale méně známá Pýcha a předsudek (hraje hlavní hrdinku Jane).Potlesk pro ni!
kEIRA kNIGHTLEY'

5)Tuhle osobu si nechávám nakonec,protože je ze všech nejdůležitější a nejlepší.Myslím,že každý z nás této osobě dluží velké díky a mimořádné obětí.A tahle výjimečná osoba je právě........Maminka.Ta milující osoba hned tuhle v obýváku,která vás denodenně zahrnuje láskou a péčí,a my ji tolik zanedbáváme,ignorujeme její rady...však to znáte.Ale ve skutečnosti (teda za mě určitě) jí máme moc rádi.DÍKY,MAMI. :))
:)

Interwiev s upírkou

20. listopadu 2012 v 16:19 | emmily |  Patlanice ve všech směrech (aneb paleta nemusí být jenom černá)
Takže...Na základě nedostatku nápadů jsem se rozholda napsat interwiev s blogerkou Viiktorkou,která je "asi" jediným návštěvníkem tohoto blogu.Oujé!Tak začněme...:
Tvoje jméno zní... Viiktorka,samozřejmě:)
Proč si se rozhodla vstoupit do světa blogerů?
Protože mě baví psát a je to fajn způsob jak vyjádřit svoje myšlenky :)
Co tak děláš ve volném čase kromě psaní na blog?
Jsem venku s kamarády.Po škole chodím bruslit,hraju basket...
No,a co ta škola?
Škola?Nikdy nekončící noční můra.
Tak to sme na tom stejně;).Na blogu píšeš,že by ses chtěla věnovat psaní.Napsala už si někdy nějaký příběh?
Snažila jsem se,ale nikdy jsem ho nedokončila. ;)

Tak,to bylo takové krátké interwiev,ale bez upírky.Tak vám ji sem dodám:
Upíří dívka:)

Česká Popelka a dýňový kočár

19. listopadu 2012 v 21:33 | emmily |  Patlanice ve všech směrech (aneb paleta nemusí být jenom černá)
Takže...Někde jsem četla,že pohádka o Popelce je nesmrtelným důkazem,že nové boty vám můžou změnit život.Což mě přimělo k úvaze..:"Co takhle vybrat kasičku?".Následovalo zklamání,jelikož kasičku nemám.No nevadí.Tohle měl stejně být článek o Popelce...
Určitě každý z vás někdy viděl disneyovskou Popelku.Místo našich českých holoubků je tam víla kmotřička a Juráška poslali k vodě...tahleta "Cinderella" totiž jela v kočáře v kouzelné dýně tažené bělouši (původně to byly myšky).Já osobně zastávám názor,že Popelka je hezká i v Americe,ale ta naše česká je mnohem lepší.No,dokážete si jí představit bez tří oříšků,"malého kuřete" nebo "Až naprší a uschne"?Já tedy ne.Ale co zůstalo,jsou aspoň ty skleněné střevíčky.Má doma takovou knížku pohádek,kde je mimo jiné i Popelka.Ale trochu sadisticky:"Nejstarší sestra šla se střevíčkem do komůrkya chtěla ho před matkou obout.Ale měla obrovský palec u nohy a ho střevíčku se nevešla.Matka jí podala nůž a pravila 'Usekni si palec!Až budeš královnou,už nikdy nebudeš chodit pěšky.Dívka matku poslechla,potlačila bolest a se střevíčkem na noze přišla k princovi.Princ ale viděl krev kapající z botky a pravil 'Ty nejsi má nevěsta!' a tak šla obout střevíc druhá sestra.V komůrce šťastně navlékla botku přes palec-ale pata byla moc veliká.Tu matka jí podala nůž a pravila jí jako první ze sester.A scéna se opakovala.Princ už byl na odchodu když zahlédl v koutě Popelku." A dál už to známe...A na závěr:Kterou verzi máte raději?
Střevíčky pro Popelku
:)

Pro Viiktorku:)

19. listopadu 2012 v 19:30 | emmily
Takže...tohle je (kdyby to někomu nebylo jasné) poděkování.Pro blogerku Viiktorku za tuhla animaci:http://viiktorka.blog.cz/1211/for-emmily .Takže:DĚKUJŮŮŮ!! :) Mám tě ráda:)
Pro Viiktorku
:)

Telenovely aneb Co dneska dávají v televizi (No fakt!)

19. listopadu 2012 v 18:40 | emmily |  Patlanice ve všech směrech (aneb paleta nemusí být jenom černá)
Takže...Tak si tak prouzdám po televizních kanálech,se spokojenou ideou nálezu něčeho,na co by se dalo koukat.Asi je už od pohledu jasné,že v tuhle hodinu nic moc-zprávy nebo Hvězdná brána mě opravdu nezajímají.Ale(Pozor,důležitá část jednoho z mých žvástů)!Narazila jsem na nějakou německou telenovelu.Opravdu.Není to žádný překlep či něco tak,opravdu jsem se nechala zlákat zbytečně složitým seriálem pochybného původu o románcích té miliardy postav,které scénáristé dovedou vymyslet;výtvorem právě těchhle znuděných scénáristů popíjejících německé pivo a přikusujících slané pečivo.Aa myslím,že inspirací pro hovadinu se zamotaným dějem,který se s určitou dávkou zbytečnosti a nesmyslnosti s vervou točí kolem ničeho,jim bylo uspořádánízrnek máku na jejich housce.Netuším,jak to může mít takovou sledovanost.No jo,Bezmozků*) je na světě hodně.A abych nebyla příběhem Felixe,Konstantina a Verony (Tak se tuším jmenovala ta telenovela-Felix,Konstantin a Verona) poznamenána sama,šlo asi o tohle:
*Felixova mamá si vede aférku s hotelovým šéfkuchařem,ale miluje svýho exmanžela.Ten má ale přítelkyni,která je s ním jenom pro peníze.
*Nějaká Tina miluje Felixe a on taky miluje jí,ale chodí s Barbarrou,ale je strašně ošklivá.Felix se s ní ale neumí rozejít,protože je ňouma.
*Sergej vyhrál sázku s Konstantinem (synem té přítelkyně,co je s jeho tátou pro peníze (Konstantin je bratr Felixe)) takže konstantin musí přebrat Felixovi Barbarru,ikdyž TAKY miluje Veronu.
Dál už vás ušetřím..A na závěr se vás ptám:Jaký je váš názor na telenovely?
:)

Rapsodie protivných učitelů

19. listopadu 2012 v 16:59 | emmily |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...rozhodla jsem se sepsat pár postřehů z dnešního školního dne...:
Školu nesnáším,takže nečekejte žádné chválení.Jestli jste z těch milovníků matematiky nebo nadějní budoucí prezidenti,tak je to stejně fuk.Začněmě obecně u učitelů.Víte,učitel ej jako obr.Dupe nohama v trapných pantoflích s dalmatýním vzorem a zbytečně hloupým způsobem se snaží dosáhnout nemožného cíle všechučitelů-zjednat si autoritu.No a obecně platí,že když si na vás učitel či popřípadě ten obr zasednou,skončíte rozmáčklí na jeho pozadí.A to v tom lepším případě.Co by se stalo v horšímpřípadě nebudu z bezpečnostních důvodů uvádět.Naše velice příjemná učitelka češtiny nám nařídila nalistovat nějakou prapodivnou stránku v učebnici.Ano,obrázek s lístečky je opravdu tak akorát pro žáky prvního stupně gymnázia.Naštěstí,zrovna tahle dáma je taky trošku soudná,čili jsme na téhle stránce nebyli kvůli obrázku.A nebo vlastně...Byli.Za pomoci přidané básničky jsme ho měli popsat.A tak jsme pomalým tempem specifickým pro pověstnou slávu gymnázia,které kdysi bývalo na špici,dojdeme k závěru absolutní pitomosti.Čili většina škol,ať už prestižních či ne,jak ze strany žáků tak i učitelů,jsme všichni naprostí blbci.A na závěr...se vás ptám:Jak je to s vaší školou?
:)

Úvod:)

18. listopadu 2012 v 14:02 | emmily |  Superhrdinové od A do Z (+pár šťavnatých detailů)
Takže...
Tohle by mělo být něco na způsob "Tak to jsem já",čili začněme:
1)Jméno.Svoje jméno nemám moc v lásce,takže mi říkejte Emmily.No jo,trapný.Já vím.Ale nic lepšího mě nenapadlo,takže....
2)Záliby.Tohle už bude trochu těžší.Za prvé,miluju Harryho Pottera.Fakt.Ale jakože příběh,né toho herce:D Za druhé,nesnáším One Direction.Ano,je to tak.Omlouvám se všem fanouškům,kteří by snad mohli zavítat na můj blog,ale prostě je nesnáším.Za třetí,já věřím na víly,a jo,a jo!!!A říkejte si co chcete;)
3)O čem bude asi zhruba tenhle blog (?).Narovinu,sama nevím.Asi tak nějak o všem.Chci se věnovat hlavně oboru esoteriky,takže pesimisti-zmiznout!:D
A na závěr....VAROVÁNÍ.Víte,spousty lidí o mně tvrdí že sem blázen.A já jim to nevyvracím;)
:)